archiv

ze školy

bára dostala podobný hysterický výbuch smíchu, když jsem jí povídal o událostech včerejšího večera. nedivím se jí, taky jsem se řehtal, nicméně zoufalstvím.
Bojuji s obrannými mechanizmy svého vědomí. neumím se naštvat. jedinou mou obranou je uštěpačnost a krutost.
lítost je zbytečná, bolest přežívá.

mám tolik námětů pro své screamy.
zajímalo by mne, zda by dokázaly někoho ovlivnit.

nejspíš ne.

Ten báječný člověk ve mě dávno zemřel.

0 kisses: