o.h. diary

Letošní rok, stejně jako dva předcházející ročníky, se na nádrži Křetínka poblíž Blanska konal v termínu 25. srpna závod Dračích lodí. Závodů se zúčastnilo 48 neprofesionálních (hobby) týmů i profesionální týmy. Náš tým (Hydrant) se tentokrát umístil v závodě hobby týmů na 200 metrů na krásném 16-tém místě a v závodě na 1000 metrů na místě devatenáctém.

Oproti minulému roku, který byl slabším (32 místo hobby týmů), jsme se výrazně polepšili. V prvním ročníku (označován pořadateli jako nultý) jsme se umístili těsně za první pětkou, na šestém místě - tenkrát se však ještě striktně neoddělovali profesionální týmy, tudíž naše umístění bylo mnohem lepší než dle výsledkových tabulek. Ovšem je pravda, že nultého ročníku se pro nepříliš velkou známost tohoto sportu v okolí, zúčastnilo jen několik týmů.

V pátek se pořádaly tzv. tréningy. Ty slouží pro nové členy posádek či pro zcela nové týmy k tomu, aby se seznámili s lodí a způsobem jejího ovládání. V sobotu se poté pořádal samotný závod.

Nás tým se zúčastnil všech třech ročníků, přičemž základ týmu (ani její kapitán) se příliš neměnil, tudíž většina týmu nepotřebovala páteční tréning a místo toho přenechala možnost půlhodinového pádlování nováčkům.

Sobotní závody začaly kolem osmé hodiny ranní. Převážná většina týmu vodárny přespávala na blízké chatě, tudíž měli možnost dostat se na místo určení dříve, než ti ostatní. Zbytek tak byl odsouzen k brzkému vstávání :-) a dopravování se na Křetínku. Kolem půl osmé již nebylo kde v blízkosti přehrady zaparkovat, takže kolony zaparkovaných aut lemovaly silnici. Přesto jich zprvu kvůli deštivému počasí nebylo tolik - nápor přišel v dopoledních až odpoledních hodinách, kdy se poměrně vyčasilo a drobné přeháňky ustoupily.

Tentokrát byl pro týmové zázemí vybrán ideální prostor těsně za cílovou čárou hned u vody, takže bylo krásně vidět na celý průběh závodu. Z nepochopitelných důvodů došlo dřív nealko, než pivo (kolem čtvrté odpoledne už ti nechlastači jako já neměli co pít, tak museli sáhnout do zásob vod v autech, nebo si skočit se občerstvit do nějakého z mnoha stánků s jídlem a pitím), po celou dobu bylo možné si dopřát dostatek studených koleček párků s chlebem, zeleniny, kávy a čaje - ráno byla dokonce i domácí pečená perníková buchta. K obědu sloužili teplé párky s hořčicí na grilu.

V případě deště či přeháňky bylo možné se schovat pod stan.

Letošní zázemí se doopravdy podařilo a dle mého názoru bylo lepší než to minulý rok. V prvním "nultém" ročníku jsme toto zázemí poněkud podcenili a vzhledem k tomu, že celou dobu pršelo, byla zima a závodníci se vraceli z lodí celí promočení nejen deštěm, ale i vodou, která na ně stříkala od pádel, jsme trávili většinu času v autech, kde jsme se pokoušeli trochu zahřát.

Jako vždy pořadatelé zajistili dostatečné množství stánků s občerstvením, takže si každý mohl vybrat dle libosti, poměrně kvalitního komentátora a i dostatek toalet (které byly odporné, ale vina pořadatelů to nebyla, spíš těch prasat, co vypadají jako lidé). Dokonce i výstřel, signalizující začátek závodu, byl dobře slyšitelný. Minulý rok jsme s tím měli velký problém.

Jako takzvaná třešnička na dortu působilo potopení jedné z dračích lodí, které dramaticky připomínalo zmenšeninu Titaniku. Nikomu z posádky potopené lodi se však nic nestalo (kdyby ano, byli tu záchranáři i hasiči) a samotná loď byla odtáhnuta zpět na břeh dříve, než se stihla potopit, vodní záchranářskou službou, která na svém motorovém člunu kontrolovala celý průběh závodu.

Tento ročník bohužel chyběla letecká akrobacie (pilot se svým letadlem byl v zahraničí), nicméně přesto pořadatelé zařídili alespoň průlet několika obyčejných letadel, které k potěšení hlavně mladší generace "mávalo" křídly na pozdrav vždy, když prolétali nad hladinou.

Příjemným zpestřením se zdály i osvobozené balonky ODS, poletující nám nad hlavami a následně se díky naplnění héliem ztrácely v mracích, kde praskaly. Nicméně idylku tohoto okamžiku mírně rušily nářky dětí, kterým balonky uprchly.

Závod na 200 metrů

Opět se jelo na tři kola.

První bylo vyřazovací.
V každém z několika rozjezdů startovalo šest lodí, z nichž prvních pět postupovalo a šestá byla zařazena do tzv. opravných jízd, ze kterých se mohlo několik málo lodí kvalifikovat do druhého kola. Zde nebylo důležité umístění, pouze to, zda jste v první pětici. Náš tým obsadil ve své rozjížďce druhé místo hned za vítězi minulého ročníku závodů na 200m.

Druhé kolo sloužilo k rozdělení lodí do skupin.
Posádky postupující z prvního kola a opravných rozjížděk byly opět dle losu rozřazeny do skupin po šesti. Tentokrát bylo podstatné umístění, neboť dle něho byla posádka zařazena do určité skupiny:

Umístění/Skupina (boj o):
1/A (1. - 6. místo)
2/B (7. - 12. místo)
3/C (13. - 18. místo)
4/D (19 - 24. místo)
5/E, 6/F, ostatní/G,...

Náš tým nakonec ve své rozjížďce skončil na třetím místě, kterému odpovídala skupina C. O rozdíl pouhého dračího krku nás porazil jiný tým, klterý tak byl posunut do skupiny B a mohl bojovat o 7. - 12. místo.

Třetí kolo znamenalo boj o umístění ve výsledkových tabulkách.
Tým Hydrant skončil ve své rozjížďce na čtvrtém místě, celkově tedy skončil na místě šestnáctém.

Závod na 1000 metrů

V tomto závodě je podstatný čas, za který tým dokáže ujet danou vzdálenost.
Stejně jako minulý rok se objížděly 4 bojky, celkově se jelo na dvě kola (4 otáčky kolem 2 bojek, mezi kterými byla určitá vzdálenost, kdy se jelo po rovině)
Tým Hydrant skončil na celkovém devatenáctém místě ze všech lodí, které se zúčastnily i závodu na jeden kilometr.

Fotogalerie
(spíš moje osobní, skládaná z momentek, jelikož jsem původně nepředpokládal, že budu nějaký report psát - nedělal jsem to tři roky, tak proč teď, že? navíc focené mým mobilem, takže ne příliš kvalitní)

pohled na start, na kterém jsou již nachystány lodě od našeho týmového zázemí

tým hyder v soutěžních tričkách vedle zázemí, pozorující cíl závodu konkurence

momentka se mnou a mamkou, která byla náhradník a starala se o občerstvení

já, přibližně po druhé etapě závodu na 200m

taťka - výtvarník triček a kapitán týmu

strejda - psychická podpora

mamča, aneb fotografie, která mne inspirovala k sepsání reportu

Dračí lodě
Pokud se chcete dozvědět něco víc o dračích lodích, můžete tak učinit v mém článku.

Poznámky
Pozn. autora: Když už jsme nevyhráli, alespoň mám další, už třetí triko do sbírky. Jo, tento rok se fasovaly i odznáčky. Sláva Vodárně a jejich grafikovi ( připomeňte mi někdo, že bych měl za ten odznak obejmout taťku,. i za to, že tento rok ta trika udělal v mé milované brčálovitě zelené! - aneb když syn kapitána týmu a vrchního grafika domě pěje ódy na zelenou, co?... no raději mne neposlouchejte, prý to bylo proto, aby naše logo krásně na tričkách svítilo...)

Pozn. autora č.2: Bolí mne z toho záda. Dva roky závodění nic (krom chřipky po prochcaném prvním "nultým" ročníku) a teď si hnu s páteří.. jo, to je tak, když musím zabírat na obrácenou stranu...