o.h. diary

Takže naposled.
Zítra si už jen vezmu vysvědčení.
Na poslední zvonění si beru korzetové šaty a patnácti centimetrové podpatky.
Hlavně si nesmím zapomenout zkopírovat z počítače svoje soubory. Připomeňte mi to, prosím


Poslední dny jenom spím. Nevím, čím to je a bojím se to zjistit. Za týden maturuji - že by to bylo tím? Ale snad mé drahé nervy na tom nemohou být tak žalostně, aby se třepetaly jak motýly v síti bdění?
Ne, spánek není mou silnou stránkou. Ne poslední dny.

A tak si stejně jako v tomhle příspěvku zoufám.
Nechce se mi odtud - po tolika letech. Přeci jen nikdo nechce zahodit čtyři roky svého bytí? Ne, já bych nejraději zahodil každou sekundu. Již od narození - ale přiznejme si to, nejsem zrovna správně fungující prototyp člověka.

Jsem unavený ze spousty lidí kolem sebe.
Právě kolem mě proběhl Kamil. Dobrá, ten mi chybět vážně nebude. Spolužák, se kterým jsem strávil poslední dva roky v lavici, ve které mne doháněl k šílenství

• svým roztahováním
• neustálím poučováním
• nekonečným stěžováním
• žadoněním po kapesnících

Ne... nebude mi chybět. Ka-Kamilka :-) Obávám se, že stanování minulý rok na vodě ve mne zlomilo všechny ideály, které se vůči jeho bytí vázaly. No, možná se to stalo už ve druháku na horách. Sakra, proč jsem s ním vždycky skončil? Obdiv - že jsem se doposud neoběsil!

Hah. Už zase jsem pesimistický až hrůza. Taky si toho všímáte?

Asi mne ta škola téměř dostává. Příjmačky na vejšku smíchané s maturitou na kterou se vůbec neučím?
Však říkám, že nejsem prototyp funkčního obratlovce. všechno to mám v hlavě nějak pomíchané a... místo učení si prostě píšu. Jo, psaní je taková větší menší závislost.
Chybí mi někdo, ke komu bych se přitulil.

Kamarádka tomu říká... vitamín S?
Jo, prostě mi chybí vitamín S. Ne, že by bylo moje tělo schopný ho příjímat. Pořád by to asi vedlo k nervovému zhroucení.
Stejně jako k hysterickému pláči.

Jo... pokud vás to tak trápí - Rád píšu extra dlouhé články, které nikdo nekomentuje *smích*
Tohle je na mě ještě dost krátký. Takže bych to mohl proložit nějakým videem, ne?
Ano, opět jsem propadl kouzlu japonského rocku. Můj tumblr na to možná nevypadá (jo, pořád se to snažím něčím zamaskovat) ale myslím, že obsah giga j-rocku v mém mobilu (tzn. 4GB) vypovídá o spoustě nemožností...

V sobotu jsme byli s máti kupovat oblečení na maturitu.. a vyprosil jsme si na ní jeden j-rockovitě vypadající kousek,ve kterém se musím Scope ukázat (až zhubnu). Jo, nakupování bylo fajn.. a nejlepší na tom byla ta hora sushi, kterou mi máma koupila a kterou jsem si mohl vzít domů xD. Takže jsem ji jedl ještě v neděli *smích*

Nikdy jsem nehrál Kingdom Hearts.
Ale pokaždé, když se podívám na youtube na okamžik Axelovi smrti, obdivuji jej.
A lituji.